Co to je RADON a jeho nebezpečí pro člověka
Radon je přírodní radioaktivní plyn vznikající rozpadem rádia (226Ra) (tzv. emanace)
Jsou - li radon a jeho rozpadové produkty vdechnuty ať už samotné, či usazené na aerosolové nebo prachové částice, zůstávají v dýchacích cestách, resp. v plicních sklípcích, kde se dále rozpadají, přičemž "bombardují" tenkou plicní výstelku s matečnými buňkami ( sliznici ) vysokými rozpadovými energiemi ( alfa, beta rozpad ). Tyto matečné buňky, které průběžně a po celý život člověka dělením zajišťují regeneraci výstelky, jsou zásahem záření poškozeny nebo usmrceny. Tato poškození ( mutace ) se kumulují a po překročení určité meze nevzniká již při dělení funkční buňka výstelky, ale buňka rakovinová. Tato buňka je velká, nefunkční, rychle se množí a vytváří nádor, který časem proroste plícemi a způsobí smrt., Odborníci prokázali, že v případě dlouhodobého působení radonu a jeho dceřiných rozpadových produktů na plíce se prudce zvyšuje možnost vzniku rakoviny. Dle dlouhodobých výzkumů a statistik se dá konstatovat, že ze sta případů onemocnění rakovinou plic přichází 84 % na vrub kouření a zbývajících 16 % právě na choroby z ozáření radonem a jeho rozpadovými produkty. U zmíněných typů onemocnění se předpokládá, že s rostoucí dávkou ozáření se zvyšuje pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění a že neexistuje žádná mezní, zdraví neškodná dávka, při níž k onemocnění dojít nemůže. Vyhláškou je stanovena pouze hranice, pří níž je ještě riziko vzniku rakoviny únosné. Odborníci z UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Efects of Atomic Radiation) též odhadují, že celých 55 % z celkového průměrného ročního ozáření lidského organismu je způsobeno radonem a jeho rozpadovými produkty.
MĚŘENÍ RADONU na stavebních pozemcích
V „Atomovém zákoně“ (zák č.18/97 Sb.) a jeho prováděcích vyhláškách (307/02 Sb. a 499/05 Sb.) je řešena problematika měření radonu. Současně s těmito předpisy se měřením radonu zabývá i novela „Stavebního zákona" (zák.č.83/1998 v čl. VI). Povinnost měřit radon v uzavřených objektech (zpravidla pro kolaudaci či před rekonstrukcí), nebo zjišťovat radonový index pozemku přímo na stavebních parcelách zákon stanovuje stavebníkovi nebo majiteli nemovitosti.
Cílem tohoto měření je výpočet radonového potenciálu a přiřazení radonového indexu (dříve název radonové riziko), který charakterizuje nejsilnější zdroj radonu – podloží pod budoucím objektem.
Kategorizace se provádí podle objemové aktivity radonu odebraného z vtloukaných tenkých sond a podle plynopropustnosti daného typu podloží.
Nízký radonový index znamená, že obsah radonu (v kombinaci s plynopropustností ) podloží je málo významný, tudíž by neměl způsobit převýšení koncentrací v objektu, postaveném dle běžných postupů s klasickou hydroizolací.
Střední radonový index signalizuje, že se v místě výstavby budoucího objektu nachází zdroj radonu, který by tyto problémy v budoucnu způsobit mohl. Jedná se tedy o upozornění na problém radonu ve fázi, kdy je relativně jednoduše projekčně a stavebně řešitelný.
Vysoký radonový index již jednoznačně upozorňuje na vážné problémy s radonem v budoucím objektu v případě, že nebudou zavčas provedena přiměřená protiopatření.
Problematikou stavebních zábran proti pronikání radonu do objektu se zabývá např. ČSN 73 0601 o ochrana staveb proti pronikání radonu z podloží nebo publikace Radon a dům, Izolace proti radonu, Opatření proti radonu ve stávajících budovách autora V. Jiránka.
Cena za měření se odvíjí od velikosti měřené plochy.
MĚŘENÍ RADONU v interiérech objektů
Pro praktické použití se v současné době používají tři druhy detektorů:
a) Stopové detektory, které pracují na principu detekce stop vytvořených alfa částicemi z radonu a jeho dceřiných produktů ve speciálním materiálu podobném fotografickému filmu. Tyto detektory jsou určeny pro roční měření průměrné hodnoty ekvivalentní objemové aktivity radonu.
b) Elektretové detektory, které pracují na bázi postupného vybíjení tzv. elektretu umístěného v plastové vodivé ionizační komoře. V této komoře je od náboje elektretu vytvořeno elektrostatické pole, ve kterém se rozpadá radon na své rozpadové produkty za vzniku ionizujícího záření alfa a beta . Toto záření ionizuje okolní plyn (vzduch) a vzniklé záporné ionty jsou přitahovány na elektret, který postupně vybíjí. Míra vybití elektretu (tj. rozdíl napětí před a po měření) je přímo úměrná množství radonu v objektu. Tyto detektory jsou určené především ke střednědobému měření průměrné koncentrace radonu (od jednoho do několika týdnů).
c) Kontinuální monitory, které pracují na principu kontinuálního odběru vzduchu a měření koncentrace radonu a jeho dceřiných produktů ve zvolených časových intervalech. Tyto monitory jsou určeny pro sledování časových změn v koncentraci radonu, měření rychlosti přísunu radonu do objektu, kontrolu účinnosti větrání apod. Výsledky měření je potom možno sestavit do grafů, které vyjadřují např. průběh koncentrace radonu v objektu během měření nebo míru odvětrání radonu z pobytové místnosti. Tyto monitory jsou však drahé a proto se používají k velmi přesným měřením koncentrace radonu a jeho rozpadových produktů při radonové diagnostice.
Co je RADONOVÁ DIAGNOSTIKA
Je to soubor měření, při nichž se vyhledávají zdroje radonu (např. se zjišťuje radonové riziko základových půd pod objektem), cesty šíření radonu v budově, posuzuje se těsnost základové konstrukce proti pronikání radonu apod. Cílem diagnostiky je získat podklady pro návrh rozumného protiradonového opatření. Provádí se až tehdy, pokud je prokázáno, že průměrná hodnota v budově překračuje zásahovou úroveň. V takovém případě je možné požádat o státní příspěvek na tuto diagnostiku.
PROTIRADONOVÁ OPATŘENÍ u nových staveb
Návrh protiradonových opatření u nových staveb vychází z kategorie radonového rizika pozemku zjištěné při radonovém průzkumu. Metody vedoucí k ochraně objektu v jednotlivých kategoriích rizika lze shrnout do následující tabulky:
| Kategorie radonového rizika pozemku | ||||
| Opatření | nízké | střední | dolní oblast vysokého | vysoké |
| Hydroizolace | x | x | x | x |
| Protiradonová izolace | * | * | ||
| Protiradonová izolace + odvětrání podloží | * | |||
| Protiradonová izolace + odvětraná vzduchová mezera | * | |||
PROTIRADONOVÁ OPATŘENÍ u stávajících staveb
Podkladem pro projekt protiradonových opatření u stávajících staveb je výsledek podrobné radonové diagnostiky objektu, která zjišťuje druh, polohu a vydatnost zdroje radonu a cesty jeho šíření objektem. Dále se musí zohlednit celkový stav objektu, dispoziční řešení (poloha obytných místností ve vztahu k podloží), těsnost obvodového pláště, systém větrání atd. Největší pozornost by měla být věnována stavu kontaktních konstrukcí. Důsledný a kvalitní stavebně technický průzkum objektu ve vztahu k výsledkům radonové diagnostiky může v konečném důsledku ušetřit značné množství finančních prostředků.
